Australasia,  Travelling

NOVÝ ZÉLAND

NOVÝ ZÉLAND:
JAK ZAŽÍT TU PRAVOU STŘEDOZEM

Nový Zéland není příliš velkou zemí, avšak na rozloze velké zhruba jako Velká Británie se rozprostírá nádherná příroda, která láká cestovatele celého světa svou nedotčeností a rozmanitostí. Nový Zéland nabízí krásné horské prostředí, azurová jezera, ledovce, sopky, geotermální prameny, pláže i moderní města. Na atraktivitě mu navíc přidává fakt, že se jedná o velmi bezpečnou zemi, která vychází vstříc turistům, ale stále si dokáže zachovat svou izolovanost. 

PROČ A KDY NA ZÉLAND

Důvod proč se vydat na Nový Zéland je prostý – příroda. Tato země je velkým lákadlem pro všechny, kteří mají rádi hory, pláže, turistiku, adrenalinové sporty, dobrodružství anebo jsou třeba fanoušky triologie Pána Prstenů a chtějí filmovou scenérii vidět na vlastní oči. Turismus je jedním z hlavních příjmů země a podle toho to zde taky vypadá. Vše je jednoduše přizpůsobeno pro to, aby měli turisté největší zážitek.

Nový Zéland se rozkládá na 33 ostrovech, z nichž největší jsou Severní ostrov (Te Ika-a-Māui), na kterém žijí 2/3 celkové populace, a Jižní ostrov (Te Waipounamu), z velké části pokrytý pohořím. Na jejich procestovaní je dobré vyhradit si minimálně měsíc. Pokud máte k dispozici méně času, je ideální zaměřit se na procestování jednoho z ostrovů. A v případě, že vás čas netíží a chcete objevovat méně známá místa, vyražte na třetí největší ostrov Nového Zélandu, Steward Island.

Jelikož leží Nový Zéland na jižní polokouli, teplotní hodnoty klesají, čím více cestujete na jih. Hlavní sezónou pro cestování a sportovní aktivity je léto, které zde začíná na konci listopadu, vrcholí v období Vánoc a končí na přelomu února a března. Sezona letních sportů je na vrcholu, zemi se dostane nejvíce slunečního svitu, místní lidé tráví čas na pláži nebo u barbeque a u pláží kvetou národní stromy „Pohutukawa“, kterým se také říká „novozélandský vánoční stromeček“. Ani v období jara (září – listopad) nebo podzimu (březen – květen) neprohloupíte, přestože je potřeba počítat s více srážkami a chladnějšími nocemi. V období zimy (červen – srpen) na cestách nepotkáte moc spolucestovatelů a je nutné připravit se na denní teploty okolo 10 stupňů, avšak ubytování a další služby jsou levnější. Na druhou stranu tou dobou začíná hlavní sezona v horských oblastech jižního ostrova. Jižní Alpy jsou pokryty sněhem a město Queenstown zaplaví nadšenci zimních sportů.

JAK NA ZÉLAND A PO ZÉLANDU

Pro krásu se musí něco obětovat, a proto vás pravděpodobně čeká dlouhé číhání na levné letenky a zdánlivě nekonečný let. (Obojí však stojí za to!) Letenky z Prahy do Aucklandu se pohybují od 23 000 do 33 000 korun v závislosti na sezóně. Je dobré koupit je alespoň s dvouměsíčním předstihem a prozkoumat odlety z dalších evropských měst jako Londýna, Amsterdamu, nebo kupodivu i Ženevy. Na vyhledávání letenek doporučuji portál eDreams.com a nebo Chinese Airlines, které nabízí letenky z Německa na Nový Zéland zhruba za 26 000 korun.  Nejkomfortnější spojení z Prahy do Aucklandu s jediným přestupem v Soulu seženete s Korean Air a zpáteční letenka stojí kolem 30 000 korun. Jelikož poletíte přes půl světa, není od věci si cestu na Nový Zéland rozpůlit a z dlouhého letu vytěžit co nejvíce například tím, že si uděláte výlet v nějaké asijské destinaci nebo v Austrálii.

Pokud je hlavním účelem vaší návštěvy cestování nebo krátkodobé studium, které nepřesáhne 3 měsíce, je vstup na Nový Zéland bezvizový, za předpokladu, že po příletu doložíte zpáteční letenku a cestovní plas platný ještě minimálně další 3 měsíce po opuštění země. Pro vstup do země není předepsáno žádné očkování a obecná přihlašovací povinnost neexistuje. Občas je vyžadováno předložení plánované adresy pobytu a dostatečných finančních prostředků (výpis z účtu nebo hotovost minimálně 1000 NZD na každý měsíc pobytu).

Pro pobyty spojené se studiem či výdělečnou činností a pobyty delší jak 3 měsíce je nutné opatřit si příslušná víza. Patří mezi ně studentská viza (pokud je vaše studium delší jak 3 měsíce), turistická víza (pro cesty delší jak 3 měsíce, je možné dojednat až na místě), working holiday viza (pro lidi od 18 do 35 let, ročně omezený počet míst na 1200 míst a místa se otevírají každý rok v březnu) a pracovní viza (možné získat na základě pracovní nabídky od novozélandského zaměstnavatele).

Nejlepším způsobem jak vidět z Nového Zélandu co nejvíce a za co nejméně peněz je půjčit si auto, ideálně obytnou dodávku (tzv. campervans). Půjčoven existuje opravdu mnoho a nabízejí jak základní obyčejná auta nebo i stylové pokreslené karavany. Ceny se velmi liší. Za základní auto zaplatíte zhruba 30 NZD na den, za campervans klidně i více než dvojnásobek, ale auto je plně vybavené včetně vařiče, ledničky a plynové bomby.  V ceně půjčení bývá většinou zahrnuto základní pojištění na spoluúčast na 1500 NZD, ale je nezbytné se o tom opravdu ujistit. Hodně často půjčovny zablokuji velkou část peněz z vašeho účtu na případné hrazení škody, s čímž je také potřeba počítat. Za benzin na Novém Zélandu utratíte zhruba 2 NZD na litr a za naftu 1,3 NZD.

Pokud budete na Zélandu zůstávat delší dobu je nejlepší možností auto si zakoupit. Velkou výhodou je, že na konci cestování auto opět prodáte, v hlavní sezóně poměrně rychle eventuálně i za stejnou cenu, za jakou jste pořídili. Koupit auto na Novém Zélandu je možné například na portálu Trademe.co.nz., přes inzerát přímo od vlastníka a nebo na tzv. car bazaru (např. vyhlášený Green Lane v Aucklandu prodává stovky ojetých aut). Cena se pohybuje od 1500 NZD až třeba po 4000 NZD v závislosti na stáří vozu a také na tom, jestli kupujete auto plně vybavené nebo prázdné. Při koupi auta je dobré koukat hlavně na to kolik má najeto a v jakém stavu jsou pneumatiky, případně je vhodné si ho nechat zkontrolovat v servisu. Všechny pokuty jsou vedené k autu, ne k řidiči, takže doporučuji si ho ověřit, což uděláte na webu www.vir.co.nz, kde za 30 NZD získáte report. Převod auta z prodejce na kupujícího je jednoduché a provádí se na poště vyplněním formuláře a stojí 10 NZD. Při koupi auta není potřeba vytvořit žádnou smlouvu, ale určitě není na škodu si od prodávajícího nechat podepsat nějaké potvrzení o koupi. Co se týče údržby vozidla, je nezbytné auto na poště registrovat za 70 NZD, případně kontrolovat, pokud se neblíží expirace registrace (pomocí bílé kartičky za předním sklem). Technická kontrola (Warranty of Fitness) se provádí jednou za 6 měsíců u starých aut a jednou do roka u novějších aut a vyjde zhruba na 40 NZD.

Na Novém Zélandu je povinné mít pojištění odpovědnosti za škodu, kterou způsobíte. Havarijní pojištění není povinné, ale není na škodu ho sjednat, protože jakmile někoho nabouráte, zaplatíte celou škodu. To nejlevnější vás vyjde zhruba na 200 NZD. Pro všechny druhy pojištění je dobré obrátit se např. na pojišťovnu AA, kde vám poradí s potřebnými pojistkami a za zhruba 70 NZD si můžete zakoupit roční členství v AA klubu, které má nejen slevy u smluvních servisů, ale zahrnuje také především 24hodinový servis. Kdyby se vám na autě cokoli porouchalo, včetně toho, že dojde benzin, AA najde nejbližší servis, který přijede, závadu odstraní, a to vše šestkrát za rok zcela zdarma. 

Pro řízení potřebujete mezinárodní řidičský průkaz, společně s tím evropským. Dostanete ho za padesátikorunu na úřadě v místě trvalého pobytu a jeho platnost je jeden rok od data vydání.

Kromě Aucklandu není provoz na Zélandu příliš hustý, ale řídí se zde na levé straně, takže cizinci musí dbát opatrnosti. Cestu navíc často překračují stáda různých zvířat. Dále doporučuji dbát pozornost na jednosměrné mosty. Tento typ mostů najdete  po celé zemi a musíte před nimi zpomalit, případně dát přednost. Novozélanďané nejsou zvyklý na velký provoz a zácpy (s výjimkou Aucklandu) a existuje nepsané pravidlo pustit v cestě toho, kdo jede za vámi, pokud se zdá být rychlejší a vy ho brzdíte.  Turisté způsobují většinu autonehod na Novém Zélandu nejen kvůli jízdě v levém pruhu, ale také kvůli tomu, že se kochají přírodou za jízdy a zastavují v zatáčkách kvůli fotografování. Na takové přestávky slouží tzv. Look out points, kterých je všude spousta a každoročně přibývají nové.

Kromě toho, že jste při cestování autem pánem svého času, ušetříte také podstatnou část peněz za ubytování a každý den můžete nocovat v jiné lokalitě. Pokud z nějakého důvodu nechcete využívat automobilů, další variantou jsou autobusy. Na dlouhých trasách po Novém Zélandu operují dvě firmy, InterCity a Nakedbus, které mají víceméně stejné ceny. Jezdí mezi všemi většími městy, většinou jedenkrát nebo dvakrát denně, a např. cesta z Aucklandu do Rotorua (240 km) stojí okolo 35 NZD. Kromě drobných zpoždění je na ně poměrně spolehnutí, což se nedá říct o místních autobusech obstarávající menší vzdálenosti. Ty operují velmi nepravidelně a chybí jim pevné označení zastávek.

Pokud vám nevyhovuje ani jedna z možností, ne nadarmo bývá Nový Zéland přezdíván jako ráj stopařů. V hlavní sezóně může být stopování dokonce rychlejší variantou než ježdění autobusy, ale máte větší šanci, že vám někdo zastaví, pokud cestujete samy a nebo maximálně ve dvojici. Samozřejmě je to o štěstí, ale na tradičnějších trasách stopařům zastavují řidiči během hodiny, takže pokud máte chuť na více dobrodružství a seznámení se s novými lidmi nebo vás omezuje přísnější rozpočet, je tento způsob ideální.

Nový Zéland není země vlaků jako třeba Švýcarsko, ale pokud jízdu vlakem opravdu chcete zažít, kupte si lístek na tzv. Tranzalpine. Tato trasa mezi městy Christchurch a Greymouth patří mezi deset nejkrásnějších železnic světa.

Nevyhnutelnou položkou rozpočtu je přejezd ze severního na jižní ostrov. Jediným způsobem, jak můžete přepravit svoje auto z jednoho ostrova na druhý přes Cookův průliv je trajekt. Tuto službu poskytují dvě společnosti – InterIslander a Bluebridge. Cena za jednosměrnou cestu za zhruba čtyřhodinovou cestu trajektem se pohybuje okolo 65 NZD za osobu a minimálně 70 NZD za automobil a 120 NZD za větší dodávku. V hlavní sezoně je výhodné koupit lístky na trajekt několik dní dopředu a pokud možno během dne, aby vám neunikla nádherná scenérie fjordů Malborough Sounds. Trajekt vyjíždí z Wellingtonu a zaveze vás do městečka Picton.

KDE BYDLET

Nejlevnější možností je přespat v obytném voze. Můžete zastavit a přenocovat kdekoli, kde to není zakázáno (většinou značkou „no overnight stay“) a hodně často je toto pravidlo také omezeno značkou „self-contained“ (musíte mít na palubě záchod).

Pro ty, kteří záchod nemají, je dobré zakoupit přenosné WC v obchodech s vybavením na kempování, anebo ponocovávat v kempech, kterých je všude dostatek. Můžete využít vládní kempy DoC (Department of Conservation), které nabízí základní (zadarmo anebo s tekoucí vodou za 6 NZD), se sprchou (9 NZD), se sprchou a výhledem (12 NZD) a plně vybavené i s kuchyní (až 20 NZD). Kromě toho ještě existují soukromé kempy a nebo holiday parks, které mají většinou základní vybavení jako záchod a sprchu a stojí okolo 16 NZD. Můžete narazit i na opravdu luxusní kempy s teplou vodou a vířivkou nebo bazénem, jejichž cena se pohybuje okolo 28 NZD.  V kempech je možné přespat jak v autě, tak i ve stanech, a nebo si pronajmout chatku.

Další nejlevnější možností přenocování na Novém Zélandu jsou hostely, tzv. backpackers, kde za noc zaplatíte okolo 25 – 35 NZD za noc ve sdílených pokojích. Existují různá sdružení backpackerů, jako je BBH a YHA, u kterých když si zakoupíte kartičku (cca 45 NZD na rok) a máte v jimi podporovaných backpackerech nárok na slevu.

Ubytování v hotelech nebo resortech na Novém Zélandu není levné (min. 80 NZD) a není ani všude dostupné. Rozšířeným způsobem ubytováním jsou takzvané bed and breaksfast, anebo zdarma pobyt na farmách, kterého často využívají mladí lidé výměnou za práci (tzv. WWOOF). Stále rozšířenějším se v blízkosti měst stává Airbnb, např. v Queenstown můžete takto nalézt levnější nocleh než v hotelu, avšak s neuvěřitelným výhledem.

ZA KOLIK

Oficiální měnou na Novém Zélandu je novozélandský dolar (1 NZD = 16 Kč). Ceny se samozřejmě mění z místa na místo, ale všeobecně jsou ceny základních potravin přibližně dvakrát vyšší než v České Republice. Drahé je hlavně ovoce, zelenina, sýry a alkohol. To, co není importované je přirozeně levnější – např. maso. Pro nejlevnější nákupy je dobré využít supermarket Pack’n’Save, případně Countdown nebo New World. Pokud chcete udělat jen malý nákup ve městě, poslouží samoobsluha Foursquare. Pro nejnutnější nákupy lze využít večerky, tzv. dairy, ale počítejte s přemrštěnými cenami. Všeobecně platí, že čím větší balení, tím levnější. Ceny jídel ve fastfoodech se pohybují mezi 12-15 NZD, jídla v restauracích a lepších řetězcích vychází minimálně na 25 NZD. Dobrou zprávou je, že vstupy do všech národních parků, které jsou vlastněny vládou, jsou zcela zdarma.


Koru – kapradí a symbol života

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *